Láska je slepá. Toto pořekadlo zná snad každý z vás a to nejenom z vyprávění. Jen si vzpomeňte na svoji první lásku (zamilovanost) a uvědomte si, co pro vás tenkrát znamenala. Čeho všeho byste byli pro toho druhého schopni.

 Je až neuvěřitelné, co všechno s námi udělá láska. V zamilovaném člověku se najednou vše promíchá. A to tak neuvěřitelným způsobem, že neslyší, nevidí, ale miluje. To je samozřejmě častou příčinnou konce vztahu (zamilovanosti).

Ze začátku svému protějšku vše promíjíte a nepřikládáte tomu váhu. Tzv. růžové brýle vám ani nedovolí vidět něco špatného. Je tedy naprosto normální, že si nevšimnete naprosto základních vlastností (například výbušnosti). Láska prostě vše omluví a co nechce vidět, nevidí.

Čím déle si namlouváte, že je vše dokonalé, tím horší je návrat do reality. Určitě se to jednou stane a vy si začnete všímat. Samozřejmě nejlepší by bylo, abyste tomu předešli, ale jde to vůbec? Ano, jde. Ovšem těžko. Nesmíte se tak lehce zamilovat a daného jedince naopak musíte více poznat. V dnešní sobě to možná již není populární, ale zkuste tolik nespěchat.

Pokud s někým začnete chodit, tak se smiřte s jeho přáteli. Sice s nimi nemáte nic společného, ale k dané osobě prostě patří. Stejné to je i u rodičů. Jestli si s nimi nebudete rozumět a váš protějšek ano, tak se dostanete do velkých problémů.

Mnoho žen řekne o svém partnerovi, že není sexy, ale je hodný. Ženy to obzvlášť na začátku vztahu omluví velmi jednoduše. Je jen otázkou, zda se jejich názor časem změní, případně zda si na takový život zvyknou, nebo ne. Na začátku vztahu byste měli hledět i na samostatnost. Má váš/e budoucí parter/ka uklizeno? Funguje mu domácnost? Ano, i tyto otázky vám hodně napoví. Pokud to myslíte vážně, tak je totiž jednou budete řešit.

Být objektivní v zamilovanosti je velmi těžké. Zkuste se tedy aspoň trochu soustředit na některé detaily.